preloader

Projekt Putování s handicapem

Projekt Putování s handicapem

Paní Renata o naší škole napsala:

…Jste opravdu bezva škola a moc často se nesetkávám s učitelkami, které by si chtěly přidělávat práci tím, že dětem zpestří běžný školní den.
Jste jedničky a budu o vás všude mluvit.
Moc děkujeme za váš nápad, jsme rádi za každé světýlko, které se laskavostí podaří rozsvítit na tomto světě a tak se nám podaří pár plamínků rozsvítit společně.
Mějte se ve vaší bezva škole jen krásně a posíláme pozdravy a packu….
Renata a Xanto

 

Na začátku byla návštěva v Kavárně ve tmě, která se v listopadu na týden
usídlila ve Společenském centru v Solnici. Za nápadem přiblížit svět
nevidomých ostatním lidem i samotnou realizací kavárny byla paní Renata
Moravcová, předsedkyně organizace Doteky naděje, z.s

Nápad s kavárnou se v Solnici ujal a za týden ji navštívily desítky lidí.
Přemýšleli jsme, jak přiblížit i malým dětem život lidí s handicapem a
dostali jsme nápad pozvat paní Renatu do školy. Podařilo se a v pondělí
2.12. se v Základní škole v Solnici uskutečnil projekt pro 150 dětí prvního
stupně s názvem Putování s handicapem. Skupinky dětí od první do páté třídy
si na 13 stanovištích vyzkoušely nejen poslepu obtížné rozeznávání předmětů
denní potřeby, zvuků, mincí, bankovek, chutí i vůní, ale také chůzi s bílou
holí, krok do neznáma, malování pusou a dorozumívání se při sluchovém
postižení. Největší úspěch však zaznamenalo stanoviště paní Renaty a jejího
vodicího psa Xantika. Zde si děti mohly popovídat o životě s handicapem a
obdivovat, jak nepostradatelným pomocníkem vycvičený slepecký pes může být.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pomoci organizaci Doteky naděje a
přispět na pořízení některého vodícího psa i nákup pomůcek pro děti i dospělé s handicapem uspořádáním Vánočního jarmarku.

Právě v době adventu přemýšlíme nejen o svých blízkých, jak je obdarovat a
udělat jim radost. Věříme, že nejen pro své nejbližší máme srdce otevřená a
jak říká jedna moudrost:

„Víte, co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět!“

Comments are closed