Dne 16. 2. 2026 se vybraní žáci 8. a 9. tříd zúčastnili zájezdu do Národního divadla na představení Kytice. Od školy jsme tentokrát odjížděli již v 11:15, protože nás čekal bohatý a časově náročný program.
Po příjezdu do Prahy se žáci rozdělili podle ročníků a zapojili se do tematických workshopů. Osmé třídy absolvovaly tvůrčí výtvarnou dílnu inspirovanou Erbenovými baladami. V roli divadelních scénografů navrhovali vlastní podobu jeviště a přemýšleli, jak pomocí kulis, světla a prostoru vyjádřit hlavní myšlenky jednotlivých balad. Zaměřili se například na to, jaké prvky zdůrazní téma Polednice nebo jak vytvořit působivý dojem Vodníkova podvodního světa. Vyzkoušeli si také práci s mikrofonem a looperem, který dokáže vrstvit a opakovat hlas, a tím vytvářet napínavou či tajemnou atmosféru.
Žáci devátých tříd se zúčastnili historicko-literárně-dramatického workshopu Národní vzdorující, zaměřeného na Pražské povstání v roce 1945. Prostřednictvím herního prožitku procházeli jednotlivými dny povstání a vžili se do rolí tehdejších zaměstnanců Národního divadla. Lépe tak pochopili dobový kontext i to, jak květnové události ovlivnily politické dění i každodenní život obyvatel Prahy. Setkávali se s náročnými rozhodnutími, která tehdejší lidé museli činit, a uvědomovali si, že otázky odvahy, odpovědnosti a svobody zůstávají aktuální i dnes.
V 19:00 začalo samotné představení. Ještě před jeho zahájením jsme měli možnost rozhlédnout se po krásách interiéru Národního divadla a nasát jeho slavnostní atmosféru.
Inscenace Kytice většinu žáků zaujala a hodnotili ji jako velmi zdařilou. Mezi nejpůsobivěji nastudované balady řadili Vodníka a pochmurnou báseň Holoubek. Dojem vytvořily svým silným příběhem i emotivním vyzněním či netradičními kostýmy.
Po představení nás pan řidič vyzvedl u Tančícího domu, odkud jsme se vydali zpět do Solnice. Cesta proběhla i přes sněhovou nadílku na silnicích klidně a kolem 24. hodiny jsme dorazili ke škole,… unavení, ale plní silných dojmů a nových zážitků. Přestože byl návrat pozdní, většina žáků druhý den dorazila na vyučování a nenechala mě, paní učitelku Klapalovou ani pana učitele Kozáka ve škole samotné. Únavu jsme společně překonali s úsměvem a dospávání nechali až na další dny.
Mgr. Markéta Doubravová
Comments are closed